Hlavačov – zaniklý hrad u Chocně

Hlavačov nenabízí zdi ani věže. Nabízí hádanku. Žádný písemný pramen se k němu nedá přiřadit s jistotou a nezná se ani jeho původní jméno. Možná se jmenoval Choceň.

Hrad vznikl nejspíše na přelomu první a druhé poloviny třináctého století. Založil ho pravděpodobně panovník, šlechtické založení se ale vyloučit nedá. V roce 1292 daroval Václav II. území okolo Chocně zbraslavskému klášteru. Hrad už tehdy existoval a do daru nepatřil.

Zanikl požárem v první polovině čtrnáctého století. Patrně to bylo roku 1338 při vojenské akci Karla IV.

Místo ocení lidé, které baví archeologie a středověké dějiny. Hodí se i těm, kdo rádi čtou krajinu: v terénu poznáte, jak hrad využil svah nad řekou. S dětmi můžete hledat stopy příkopu a valu. Čekejte ale tiché místo, kde si většinu domyslíte sami.

Na místě uvidíte terén po hradu, ne stojící stavbu. Nejlépe se dochoval příkop a mohutný vnější val. Obklopovaly hrad ze tří stran. Ve strmém svahu nad řekou je založili níže na svahu.

Hrad byl jednodílný a měl přibližně lichoběžný půdorys. Patří k hradům přechodného typu.

Archeologové zjistili dvě stavební fáze. První opevnění se pravděpodobně sesunulo po svahu, protože podloží bylo nestabilní. Zůstala jen plocha hradního areálu, kterou vyrovnala navážka prolévaná maltou. Ve druhé fázi proto opevnění posunuli do vnitřní části hradu. Dochované pozůstatky patří právě této druhé fázi.

Podél západní strany vede přibližně dva metry vysoký val. Dříve se pokládal za zbytek stavby. Archeologický výzkum to vyvrátil.

Vnitřní zástavba je neznámá. Archeologové doložili několik kůlových jam a zahloubený objekt, jehož rozsah ani podoba nejsou jasné. Vypálená mazanice ukazuje, že tu stály hrázděné stavby.

Stopy požáru potvrzují nálezy: přitesané pískovcové kameny, cihly, prejzy, mazanice a malta se stopami ohoření. Kdo se rád dívá pozorně, pozná v terénu víc, než na první pohled vypadá.