Frymburk – zřícenina hradu u Nového Hrádku

Frymburk nabízí zříceninu s dobře čitelným půdorysem. Nejvíc zaujme kulatá věž o průměru přes 18 metrů. Kolem jádra se zvedá hradba se zaoblenými rohy.

Hrad má také zajímavý příběh. Patřil Janu Městeckému z Opočna, který bojoval u Grunwaldu a v roce 1415 připojil pečeť k protestu proti upálení Jana Husa. V roce 1425 hrad dobyli sirotci. Později ho vlastnili Andělové z Ronovce, Trčkové z Lípy i Colloredové.

Hodí se pro milovníky historie, kteří chtějí vidět zříceninu s dochovanými detaily. Uvidíte pozdněgotickou kuchyni, do skály tesanou cisternu i nedokončené opevnění s bastiony.

Vezměte s sebou děti. Na předhradí je lanové hřiště, které tu vzniklo krátce před rokem 2020.

Počítejte s tím, že stavba chátrá. V roce 2014 se zřítila část lícového zdiva věže. Chovejte se proto ohleduplně.

Zřícenina stojí v katastru městyse Nový Hrádek. Dominuje jí válcová věž, nejmohutnější část celého hradu. Byla plná. Nahoře se nad malým temným prostorem rozkládala větší kruhová místnost.

Hradní jádro obepíná silná hradba. Vnitřní zástavba se zřejmě opírala o severní a jižní zeď. Jižně od věže najdete klenutý prostor a k němu přiléhá pozdněgotická kuchyně. Zachovaly se v ní zbytky náběhů osmiúhelného komína. Poblíž je do skály vytesaná cisterna.

Všimněte si vstupu do jádra. Chránila ho padací mříž a za ní mohutná vrata se zasouvací závorou.

Východně od hradu leží předhradí. Na jeho okraji stojí nedokončené opevnění se dvěma bastiony, které se zřejmě budovalo těsně před rokem 1634 za Adama Erdmana Trčky z Lípy. Dnes tu stojí lanové hřiště.

Na západní straně v podhradí stály hospodářské objekty. V novověku je přestavěli na myslivnu, která sloužila do konce 20. století. Na skalnatém hřebínku pod ní zůstaly zbytky valu a příkopu.

Hrad byl v 17. století vypálen Švédy a po válce obnoven. Krátce po roce 1800 ho opustili. Před polovinou 19. století už neměl střechy ani dřevěné stropy. Zdivo dnes narušují počasí a náletová zeleň.