Cvilín – zřícenina hradu nad Krnovem

Cvilín patří mezi stará hradní místa na Krnovsku. První písemná zmínka je z roku 1238. Hrad střežil stezku podél řeky Opavy do Krnova a dál do Slezska.

Zajímavý je hlavně půdorys. Pravidelný čtverec, silná obvodová hradba a parkán se na místě dobře čtou. Torzo válcové věže má průměr 14 metrů. Je největší v české části Slezska.

Zámek si užijí hlavně ti, koho baví dějiny a stopy středověkého opevnění. Majitelé se střídali: Benešovci z Kravař, opavští Přemyslovci, páni ze Šelmberka i Lichtenštejnové. V roce 1440 se hrad stal sídlem krnovských knížat.

Vezměte děti, ať si projdou nádvoří, příkop a zbytky zdí. Zříceninu snadno spojíte s dalšími cíli v okolí. Rozhledna Cvilín je vzdálená 1,5 km a rozhledna Hanse Kudlicha 2,1 km. Krnovský zámek leží 3 km od hradu.

Hrad stojí na Zadním Cvilínském kopci. Ještě kolem roku 1900 byl kopec holý, dnes ho pokrývá les. Zříceninu tedy čekejte v zalesněném terénu.

Z někdejšího hradu zůstaly hradby a torza staveb. Půdorys byl přibližně čtvercový. Po obvodu stály obytné budovy a v jihozápadním rohu válcová věž. Hned vedle ní vedl vstup. Přes příkop se k jižnímu nároží chodilo po mostě.

Obranu tvořily hradby, téměř po celém obvodu zdvojené, umělý příkop a předsunutý val. Ten je částečně prehistorického původu. Obvodová hradba je široká až 4 metry a obklopuje ji parkán.

Na nádvoří uvidíte zbytek válcové věže o průměru 14 metrů. Poblíž je studna vylámaná ve skále. Odkryl ji archeologický výzkum ve 30. letech 20. století. Na protější straně u severozápadní hradby stál pravděpodobně nejstarší hradní palác. Dochoval se z něj jen suterén.

Hrad dobyla a poničila vojska uherského krále Matyáše Korvína. Později začal pustnout po třicetileté válce. V roce 1861 se zdivo rozebralo na stavbu silnice do Petrovic. Při archeologických pracích v letech 1817 až 1825 se našla středověká keramika a zbytky železných předmětů.