Braniborská jeskyně u Chlumu na Českolipsku

Braniborská jeskyně není jeskyně v klasickém smyslu. Je to rozlehlý pískovcový převis, 44 metrů dlouhý a asi 12 metrů hluboký. Výška dosahuje přibližně 6 metrů.

Místo má vrstvenou historii. Lidé se tu podle všeho ukrývali ve válkách. Ve skále je vyrytý srdcovitý štít s písmenem W, znakem Valdštejnů, a s datem 1741. Anton Amand Paudler v roce 1878 zaznamenal, že tu při pruském vpádu roku 1866 lidé z Jestřebí několik dní skrývali své nejcennější koně.

K tomu se přidávají pověsti o loupežnících, o „strašném lesů pánovi“ z Máchova Máje a o ševci, který se porval s čertem.

Hodí se pěším turistům, kteří rádi spojují přírodu s příběhy. Dobře poslouží i rodinám s dětmi, které bude bavit hledání nápisu a vyprávění pověstí. Zajít sem můžete při pobytu u Máchova jezera. Ze Starých Splavů je to po zelené značce 3 km západním směrem.

Cesta začíná ve Starých Splavech. Odtud vás vede zelená turistická značka směrem na Skalku u Doks. Po 3 km lesem dojdete k jeskyni, která leží východně od Maršovického vrchu (499 m n. m.).

Uvidíte široký skalní převis. Jeho délka je 44 metrů, hloubka asi 12 metrů a výška přibližně 6 metrů. Pod skalou je dost místa na posezení i na pohled podél celé stěny.

Pozorně se podívejte na skálu. Je v ní vyrytý srdcovitý štít. Jeho cípy tvoří písmeno W, které odkazovalo na rod Valdštejnů. Nahoře má štít korunku a letopočet 1741. Nápis je zčásti poničený vandaly. Lidé z okolí tu pravděpodobně hledali úkryt před drancující pruskou armádou za 1. slezské války.

Dnes převis slouží jako trampský bivak. Počítejte tedy s tím, že jde o prosté místo v lese, bez zázemí, o kterém by vstup říkal cokoli.

Asi 500 metrů nad jeskyní vede evropská dálková trasa E10 pro pěší. K jeskyni z ní odbočuje cesta vyznačená na rozcestníku. Můžete tak výlet napojit na delší túru.

Podle jedné pověsti skála vznikla při rvačce ševce s čertem, který mu nechtěl zaplatit za nové boty. Švec nakonec vytřásl z čerta peníze a boty si vzal zpět.