Albeřická jeskyně u Horních Albeřic v Krkonoších

Albeřická jeskyně leží v nejrozsáhlejší krasové oblasti Krkonoš. S délkou kolem 590 m je nejdelší jeskyní Krkonošského národního parku. Je v ní také největší podzemní jezero v ČR.

Počítejte s tím, že vlastní jeskyně je nepřístupná. Uvidíte okolí, ne podzemí. Vstup je v Bischofově lomu a kolem lomu vede červená turistická značka, zvaná Cesta bratří Čapků.

Místo osloví pěší turisty, které zajímá krajina po těžbě vápence. Potěší i ty, kdo sledují speleologii a čerstvé objevy. V roce 2019 se po několikaměsíčním čerpání vody podařilo odkrýt nové prostory. Délka jeskyně tehdy vzrostla o dalších 340 m a průzkum dál pokračuje.

Návštěvu dobře spojíte s okolím. Hned vedle je Bischofův lom, Muzeum vápenka a 0,5 km odtud Krakonošova jeskyně. Naplánujte si krátkou vycházku v terénu, ne prohlídku s průvodcem.

Stanete u Bischofova lomu, kde je vstup do jeskyně. Dovnitř se nedostanete, protože je uzavřená. Přesto je dobré vědět, co se pod zemí skrývá.

Jeskyně vznikla v úzkém pruhu metamorfovaných vápenců, tedy mramorů rýchorského krystalinika. Vchod odkryla těžba v roce 1887. Pořádný průzkum začal až v roce 1968. Speleologové zatím zdokumentovali čtyři patra.

Střední patro je nejmohutnější. Dómy v něm propojují chodby. Svrchní patro tvoří komíny a plazivky, které ústí do dómu. Ve spodním patře leží podzemní jezera, hluboká až 20 metrů. Navazuje na ně trvale zatopené čtvrté patro. To dosud není celé prozkoumané. Zatopené chodby pokračují dál směrem do Polska.

Výzdoba je chudá, převážně odumřelá sintrová. Barevné krápníky jsou v západní části, ta je ale špatně přístupná. Stalaktity a stalagnáty měří nejvýše 25 centimetrů, stalagmity se objevují jen výjimečně. V zimě se u vchodu tvoří ledová výzdoba.

Jeskyně slouží jako zimoviště netopýrů. Nejčastěji tu přezimuje netopýr vodní, netopýr velký a vrápenec malý.

Mapování zdaleka neskončilo. Speleolog Radko Tásler označil objev z roku 2019 za největší v Krkonoších všech dob. Délka jeskyně proto pravděpodobně ještě vzroste.